Když zajdete do některé z vyhlášených čajoven v jakémkoli městě, zpravidla se tu předpokládá, že se vyzujete z bot, a uvelebíte se do příjemného zákoutí se sedacími polštářky a s nízkými stolky. Pití čaje totiž nemusí probíhat striktně u stolu s klasickou židlí nebo v měkkém křesle za konferenčním stolkem, mnohé čajovny počítají s tím, že si tu chceme konečně odpočinout a ulevit od zemské gravitace i jinak, než sezením s nohama v pravém úhlu vůči podlaze a tělesnému korpusu.
A teď si představte, že jste majitelem zaběhnuté čajovny, kde se za den vystřídají dobré čtyři tucty lidí. Každý z nich se tu vyzuje z bot a posadí na měkký polštářek, a následně opře svá chodidla o koberec pod sebou. Střídavě s nimi pohybuje sem a tam, kdy mění polohu těla, a ať už má na nohou ponožky nebo silonové punčochy, anebo je zcela naboso, zanechá zde otisk svého jedinečného potu. Kdyby šlo o posezení dvou osob za týden, v zásadě to nic závažného neznamená, ale při frekvenci desítek až stovek lidí za měsíc už se to musí na samotném koberci projevit. Prostě začne po jisté době připomínat použité ponožky, a to i při nejlepší snaze udržet koberec čistý pravidelným vysáváním sáčkovým vysavačem.
A zapáchající koberec není zrovna dobrou vizitkou, i když tu můžete připravovat skutečně delikátní a špičkové čajové nálevy. Chce to zkrátka čas od času přizvat specialisty na čištění koberců, aby jich zbavili zašlapaných nečistot a rozkládajícího se lidského potu. Koberec je totiž v čajovnách svým způsobem velmi intimní záležitost.
Kromě vyčištění koberců lze čistit i čalounění křesel a židlí, budete pak mít čajovnu kompletně připravenou pro přivítání dalších hostů zcela bez obav z nějakého trapasu, kdy se budou zdráhat nejen posedět a užít si tu příjemné chvíle, ale dát o vaší čajovně také vědět svým přátelům.