Kolik je na světě her?

DopÅ™edu lze jednoznaÄnÄ› říci. Lze to možná odhadnou, ale pÅ™esný poÄet nikdy znám nebude. Ono je to totiž trochu složitÄ›jší otázka. Za prvé by se muselo pÅ™esnÄ› definovat slovo hra. Je například hokej jeÅ¡tÄ› hra? Pokud ano, tak proÄ se u toho Å™ežou bez rukavic? Je hra to, co ÄlovÄ›k provozuje za peníze? Hra má pÅ™edevším bavit, rozesmávat a další vÄ›ci. Pokud se stává dÅ™inou, je to hra? Je hra například kanasta? Pokud ano, jak se bude poÄítat. Jako jedna Äi spoÄítáme vÅ¡echny její varianty? SpoÄítáme ta starší hry, nebo ty úplnÄ› nové? Tak ovÅ¡em nebudeme moci zapoÄítat hru XXXQQQ, kterou pÅ™ed chvíli zaÄali prodávat v tom a tom hraÄkářství. Budou se poÄítat i hry elektronické? Vidíte, že to není jen tak.

Je to pomÄ›rnÄ› složitá otázka. Ono je totiž skuteÄnÄ› těžké definovat, kde konÄí hra a zaÄíná nÄ›co jiného. Každý si hraje rád. PoÄínaje tím krásným dÄ›tským svÄ›tem, svÄ›tem nevinnosti. BÄ›hem Äasu šílenÄ› krátkého života se hry jako takové mÄ›ní. DÄ›ti si hrají na slepou bábu, ale pozdÄ›ji už radÄ›ji zasednou ke hrám karetním. A nÄ›kdy to konÄí obyÄejným hazardem.

V dneÅ¡ní dobÄ› vÄ›tÅ¡ina hráÄů kouká do monitoru. Takže dÄ›ti radÄ›ji hrají nÄ›co neÅ¡kodného a postupnÄ› pÅ™echázejí ke stříleÄkám a krvákům, které dle posledních výzkumů jejich charakter nekazí. No, budiž, nebudeme odporovat vÄ›dcům, kteří tvrdí každý rok nÄ›co jiného.

Spousta lidí v dospÄ›losti se pak omezí jen na sledování her. Například již Å™eÄený hokej, kopanou Äi jiný kolektivní sport. NÄ›kteří hrají aktivnÄ›, další jsou pouze jako diváci. Kam asi patříte vy sami? Aktivní hráÄi, tedy například Å¡achisté mohou být jak profesionálové, tak i amatéři. A tak je tomu u vÄ›tÅ¡iny her. Pak už se ovÅ¡em hrÃ¡Ä nazývá také sportovec. A tak to jde ruku v ruce, pospolu a lidé jsou rádi, že hry existují. Zabije to nudný Äas a je na co koukat nebo také si nÄ›kdy nÄ›co zahrát.